Je sezení horší než kouření?

Sezení na židli je hlavní výplní dne mnohých z nás. A to nejen v dospělosti. Časté sezení nás provází již od útlého věku. Děti sedí na židličkách, malují si, koukají na pohádky… a pak začnou chodit do školky, kde opět spoustu času tráví sezením. 

Od prvního dne, kdy nastupujeme do školy, je jasné, že nás čeká minimálně 13 let každodenního sezení v lavici, pokud jdete na vysokou školu je to 18 let. No a pro mnohé to školou nekončí. Sedí totiž celý den v práci. 

Že časté a dlouhé sezení není dobré pro naše zdraví, už jste asi někdy slyšeli. V posledních letech však vyvstává otázka, zda-li sezení není dokonce horší než kouření? 

Je to pravda? Je sezení skutečně horší než kouření? Jak spolu vůbec tyto dvě věci souvisí? 

TIP: Online tréninkový plán ZDARMA! Pro ženy, které chtějí zářit i po 40

Proč je špatné dlouho sedět 

Dospělý člověk stráví průměrně cca 9 hodin denně sezením. 

Po dlouhodobém sezení nás nejčastěji bolí záda v oblasti bederní, křížové a krční páteře. Proč? 

Naše tělo totiž není na sezení zcela anatomicky uzpůsobeno a představuje pro páteř až 3x větší zatížení než když stojíme. Sezení pro naše tělo představuje jednostrannou opakovanou zátěž. Jsme v jedné, nucené, strnulé poloze a kvůli tomu zatěžujeme posturální svaly (to jsou svaly, které nám umožňují vzpřímeně stát). Kvůli sezení dochází obecně také k oslabení svalů, ty následně neposkytují dostatečnou oporu páteři a kloubům, to nás logicky bolí. Kvůli oslabení dochází ke svalové disbalanci a díky tomu jsme mimo jiné náchylnější k úrazům. U sezení máme také často chybné držení hlavy, z čeho nás následně bolí krční páteř. Kvůli častému sezení a následné změně postury těla se nám může i hůře dýchat vzhledem k tomu, že naše bránice nepracuje tak, jak by měla.

Když sedíme, snažíme se vyrovnávat fyziologické prohnutí bederní páteře (bederní lordózu), to následně vede k bolesti beder. Také je zde zvýšený tlak na meziobratlové ploténky, které tlačí na nervové kořeny a bolesti zad nám mohou vystřelit až do nohou (pokud jste to někdy zažili, tak víte). 

Kvůli nedostatku pohybu vlivem dlouhého sezení také hrozí riziko osteoporózy, poškození kloubů a chronických onemocnění, jako je obezita, diabetes mellitus II., kardiovaskulární onemocnění, nádory tlustého střeva i duševní onemocnění způsobené chronickým stresem. Těmto nemocem se také říká nemoci z hypokineze čili nedostatku pohybu. Vysedávání též zvyšuje pravděpodobnost předčasného úmrtí. Jedna ze studií odhaduje o 34 % vyšší riziko úmrtí u dospělých, kteří sedí 10 hodin denně, a to i po zohlednění fyzické aktivity.

Při dlouhodobém sezení u počítače také hrozí bolesti rukou a zhoršení zraku. Pokud pracujete v nočních hodinách, mějte na paměti, že také narušujete přirozenou tvorbu melatoninu a ohrožujete tak i vás špánek. Další důvody, proč možná máte špatný spánek, můžete najít v tomto článku. 

Bolesti neignorujte. Naznačují, že něco není v pořádku a mělo by se to řešit. Jinak se mohou stát mnohem horší věci. Samotnou mě před pár měsíci přepadly obrovské bolesti v oblasti beder. Zjistili jsme, že jsou způsobené sezením na našem gauči (a následnou dlouhou jízdou v autě). Ihned jsem přestala na gauči pracovat, koupila jsem si podložku na židli a pravidelně pracuji ve stoje. Slyšela jsem ale i mnohem horší příběhy, například o vyhřezlé ploténce. Pokud vás záda (nebo něco jiného) bolí, začněte se pídit po příčině a řešte ji.  

Jaká je souvislost mezi kouřením a sezením?

V posledním desetiletí se v médiích hojně srovnávají zdravotní důsledky dlouhého sezení a kouření. Nedávná analýza novinových článků odhalila téměř 300 článků, v nichž se dokonce tvrdilo, že sezení je nové kouření.

Proč by někdo vůbec přirovnával kouření k sezení? Nejsou to dvě úplně odlišné věci, které mají vliv na úplně jiné části těla? 

Ne tak docela. 

Co především ovlivňuje jak kouření, tak dlouhé sezení? Náš kardiovaskulární systém.  

Dle některých zdrojů je kouření pro tělo stejně tak škodlivé, jako dlouhé sezení, alespoň co se týče kardiovaskulárního zdraví. „Kouření je určitě hlavním kardiovaskulárním rizikem, ale dlouhé sezení může být v mnoha případech jeho obdobou,“ tvrdí newyorský kardiolog David Coven.

Stejně jako kouření, i dlouhé sezení má negativní vliv na další aspekty našeho zdraví. Že by ale byl až tak negativní? 

TIP: Klíč k hubnutí po 40? Tady ho máte! 

Je sezení horší než kouření? 

Má se za to, že sezení po dobu delší než pět hodin denně s sebou nese kardiovaskulární riziko srovnatelné s kouřením. Avšak kouření více než 40 cigaret denně s sebou nese relativní riziko úmrtí 4,08, zatímco sedavé chování nese riziko 1,22. 

Další věcí je to, jaké má kouření účinky na ostatní osoby. Sedavé chování jednotlivce nepřináší škodlivé a nevyhnutelné zdravotní důsledky pro jiného jedince. To samé se nedá říct o kouření. Jen ve Spojených státech zemřelo v letech 1964-2014 přibližně 2,5 milionu nekuřáků na problémy způsobené pasivním kouřením 

Musíme být také opatrní při srovnávání závislosti (kouření) se zvykem (sezení).

Zatímco některé studie mají za to, že je potřeba dalších studií na toto téma, jiné mluví jasně. Sezení nelze považovat za „nové kouření“.

Některé studie dokonce tvrdí, že takovéto srovnávání je neopodstatněné, pro veřejnost zavádějící a může sloužit ke zkreslování a zlehčování přetrvávajících a závažných rizik kouření. 

5 tipů, jak sedět méně 

Dlouhé sezení možná není nové kouření, ale jednoznačně naše zdraví negativně ovlivňuje. Zde je proto několik tipů, jak jej omezit.

1. Pracujte ve stoje

Pokud pracujete na počítači z domova, alespoň na pár hodin si stoupněte a pracujte ve stoje. Můžete počítač položit na poličku, stůl, skříňku…kamkoliv. Další možností je koupit si výškově nastavitelný stůl, u kterého můžete sedět a zároveň stát podle toho, jak si ho zrovna nastavíte. Vhodné je také přikoupit ergonomickou podložku pro práci ve stoje. 

2. Při telefonních hovorech choďte

Máte pracovní hovor nebo si chcete jen popovídat s kamarádkou? Vyražte u toho na procházku. Běžte ven, projděte se po kanceláři nebo prostě jen vstaňte a obcházejte místnost. Hlavně neseďte. 

3. Dělejte si pravidelné přestávky 

Každých 30-60 minut vstaňte a chviličku si dejte pauzu. Protáhněte se, projděte se, můžete si například skočit pro kávu. Tyto krátké pauzičky zaženou únavu a zlepší váš krevní oběh. 

4. Nesedejte si v tramvaji (autobuse, metru…)

Pokud do práce jezdíte veřejnou hromadnou dopravou, nesedejte si. Jasně, pokud máte jet hodinu autobusem, asi nebudete celou dobu postávat, ale pokud jedete 20 minut metrem nebo autobusem, nesedejte si. Pokud jste na cestě do kanceláře, na kávu nebo na schůzku, nasedíte se ještě dost. 

Ideální je se do práce projít, ne každý však má tuto možnost. Pokud ji máte, perfektní. 

5. Naplánujte si aktivní odpoledne

Chápu, že po náročném pracovním dnu se vám už možná nic akčního dělat nechce, ale je velmi důležité být aktivní, speciálně tehdy, pokud celý den sedíte v práci. Takže se místo večerního koukání na televizi běžte projít, něco nového si uvařte, zkuste malování (na plátno – ve stoje), zacvičte si, místo drinku s kamarádkou či partnerem si udělejte procházku po městě nebo v přírodě…možností, jak dělat něco zajímavého a nesedět u toho, je spoustu! Můžete díky tomu vyzkoušet nové, zajímavé věci. 

TIP: Chcete si sami vytvořit zdravý jídelníček? Tady je 6 tipů, jak na to 

Závěr

Dlouhé sezení je pro naše tělo nepřirozené a z dlouhodobého hlediska nese spoustu zdravotních rizik. Myslete proto na pravidelné pauzy a snažte se sezení prokládat protažením či procházkou, pravidelně cvičte a ideálně si pořiďte ergonomické pomůcky, jako je myš, klávesnice nebo různé podložky (na stání, na židli, pod zápěstí).

Je však na místě srovnávat zdravotní rizika kouření a sezení? Podle mnohých odborníků rozhodně ne. 

Autorka: Ing. Kristina Heřmanová 

Zdroje

https://ajph.aphapublications.org/doi/full/10.2105/AJPH.2018.304649

https://video.aktualne.cz/dvtv/benediktova-vetsina-lidi-dycha-spatne-boli-z-toho-zada-i-hla/r~f5a53394d1cf11ea9d74ac1f6b220ee8/

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-dlouhodobe-sezeni-skodi-stejne-jako-koureni-ukazala-studie-216337

INGHAM, Penny a Colin SHELBOURN. Bezbolestně na bolesti zad: snadný program efektivně odstraňující problémy s páteří. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-991-7. 

GILBERTOVÁ, Sylva a Oldřich MATOUŠEK. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0226-6. 

MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl – problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Praha: Grada, 2009. Pedagogika. ISBN 978-80-247-2715-8.