Co je to keto dieta?

Ať už ketogenní dieta, low carb nebo cukrfree jsou dnes velmi propagovanými dietami, zejména ve světě influencerů a televizních reklam. Jde však o plnohodnotnou a zdraví prospěšnou stravu? 

Všechny tři již zmíněné diety se týkají omezování sacharidů ve stravě. Nejstriktnější z nich je ketogenní dieta, při které se konzumuje maximálně 50 g sacharidů za den. Je nutno podotknout, že zdravému člověku se doporučuje pokrýt příjem 50 – 55 % celkového energetického výdeje sacharidy, což je zhruba 200 – 350 g sacharidů na den (záleží na pohlaví, výšce, váze, věku, fyzické aktivitě). Cílem ketogenní diety je navodit stav ketózy, při kterém dochází ke zvýšení hladiny ketolátek. Tento stav zapříčiňuje to, že se namísto zdroje energie ve formě glykogenu (zásobního sacharidu) začnou tělem využívat ketolátky (acetacetát a β-hyroxybutyrát) vznikající při metabolismu tuků v játrech.

Ketogenní dieta se z lékařského hlediska doporučuje pouze dětským pacientům s epilepsií u kterých nezabírá medikamentózní léčba. Některé zdroje uvádí, že by mohla prospět i pacientům např. s Alzheimerovou chorobou, autismem, schizofrenií a podobným nemocem, bohužel však stále není dostatek klinických studií. 

Mezi léčebnou a komerční ketogenní dietou je velký rozdíl. Komerční ketogenní dieta vychází zejména z kalorického deficitu, kterého však lze docílit i podstatně příjemnější a racionálnější cestou. V případě komerčních ketogenních diet hrozí riziko jojo efektu. Léčebná ketogenní dieta je přísně monitorována a je vždy doprovázena suplementací (doplňky stravy) vitamínů skupiny B, C, E, hořčíkem, fosforem, vápníkem a karnitinem. Při léčebné ketogenní dietě se omezují navíc i bílkoviny, poměr tuky : (bílkoviny + sacharidy) činí poměr až 4 : 1.

Low carb dieta je nastavena na 50 – 80 g sacharidů, což je stále velice málo. Omezují se zejména přílohy, pečivo, ovoce a konzumují se pak hodně živočišné výrobky, zelenina a luštěniny. Studie z Univerzity v Oslu zveřejnila interpretaci, která uvedla, že u mladých dívek s normální tělesnou hmotností byla zjištěna vyšší hladina „zlého“ LDL cholesterolu, který pro naše tělo není žádoucí a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Tyto výsledky se pojí s tím, že osoby na low carb dietě konzumují přemíru živočišných tuků. Avšak, opět je nutno brát vše s nadhledem kvůli nedostatečnému počtu studií. 

TIP: Zda je low carb strava opravdu nezbytná pro redukci hmotnosti, se dočtete zde.

Cukrfree dieta je posledním druhem nízkosacharidového stravování a denní příjem cukru je stanoven na 80 – 100 g. Pokud se nízkosacharidové stravování budete pokoušet držet nějaký časový interval s vidinou ztráty hmotnosti, je velice pravděpodobné, že po ukončení se objeví všem známý jojo efekt a naberete na hmotnosti ještě jednou tolik. Co se týče dlouhodobého dodržování, lékaři stále neví, jak tělo bude v rámci například 10 – 20 let na této stravě reagovat. Avšak lidské tělo je již od pradávna nastavené hradit většinu své energie ze sacharidů.

Nízkosacharidové diety vidím jako prospěšné pouze pro lidi s onemocněním. Pokud již z nějakého důvodu nízkosacharidové stravování dodržujete, dbejte na dostatek vlákniny (30 g/den), které může být nedostatek z důvodů vynechávání příloh a pečiva. Také si dejte pozor na již zmíněnou přemíru živočišných tuků ve vašem jídelníčku. Sacharidy je potřeba omezovat jen ty jednoduché (rychlé). Komplexní sacharidy jsou důležitým zdrojem již zmíněné vlákniny, energie, zásobních a stavebních látek, složek hormonů a dalších. V případě redukce je vždy lepší volit racionální jídelníček s kalorickým deficitem a minimalizovat tak vznik případného jojo efektu. 

TIP: Chcete pomoci sestavit racionální jídelníček na míru?

Doplnění: Na kongresu European Society of Cardiology (2018) byla přednesena studie, která sledovala po dobu 6,4 let 24 825 pacientů z USA, kteří dodržovali velice nízký příjem sacharidů. Byla zjištěna o 32 % vyšší úmrtnost, o 51 % vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, o 51 % vyšší cerebrovaskulární onemocnění a o 31 % více nádorů.

Autorka: Bc. Andrea Čadová